Od piva k umyvadlu s teplou vodou a zase zpět
Jak už to v Zemích koruny české bývá, všechno to začalo v hospodě u piva. Když si rockový muzikant stěžoval, že mu na baráku furt padá elektrika, anžto je na konci vesnice a je tam slabý trafo, netušil, že proti němu sedící konstruktér a technický vědátor vytáhne z kapsy řešení. „A co vítr? Jestli ti tam aspoň trochu fouká, mám v garáži rozdělanou takovou malou turbínu.“ Následovalo víc jak deset let práce, která do sebe postupně vcucávala další nadšence, kteří uvěřili, že to celé má smysl. Občas jsme si sice připadali jako Jára Cimrman při vyfukování tabákového kouře do umyvadla s teplou vodou, řadu nápadů a řešení jsme museli po čase zahodit a začít znova od začátku, ale buldočí zarputilost hlavních protagonistů téhle story nakonec slavila úspěch. Po prošlapání slepých uliček spatřil hned v několika kusech světlo světa finální a plně funkční prototyp nové vertikální větrné turbíny a vzápětí následovala výroba malé „nulté“ ověřovací série.
Větrná turbína se s FV panely skvěle doplňuje, a to jak v pevných instalací, tak i v mobilní verzi na snímku.
Čas a prachy líp nepočítat
Jsme zvyklí dotahovat věci do konce. Hodiny strávené vývojem, měřením a testováním vyvrcholily úspěšným získáním hned několika evropských patentů na klíčové části vyvinutého systému. Certifikáty o splnění příslušných ČSN a EU norem považujeme za samozřejmost. Výrobu jednotlivých komponentů máme zajištěnou u několika českých výrobců z oblasti automotive a leteckého průmyslu stejně jako finální montáž celého toho vehementu, a máme připravený tým profíků, kteří mají pořešené instalace, servis a celou technickou část věci včetně projektů, povolení a té papírové války okolo. Kolik to stálo času a peněz, se radši ani neptejte. K tomu všemu se ještě dostaneme.
Mobilní varianta turbíny toho najezdila za ty roky požehnaně
Od koksu radši dál
Vzpomínáte si vůbec ještě na doby, kdy kilowatta stála korunu a nikoho ani nenapadlo řešit, za kolik bude elektřinu kupovat zítra a jestli vůbec nějaká bude k mání? Není to zas až tak dávno, jen pár let. A přesně v téhle době jsme začali naší turbínu integrovanou do energetického kontejneru nabízet všude po světě. Řešení, jak dostat elektřinu tam, kam nevedou dráty. Při jednáních a prezentacích jsme oblítali půlku světa, mateřskou firmu jsme přesunuli do Velké Británie z důvodů obchodních i kvůli připravenému financování, ale pak nám do toho všeho hodil vidle brexit. Ve snaze najít narychlo jiného investora jsme sáhli bohužel vedle a rok a půl trvalo, než jsme nad firmou získali znova plnou kontrolu. Prát prachy pro jihoamerickou drogovou mafii fakt nechcete, stejně jako prodat výsledek dlouholeté práce za pár šupů nejrůznějším vlčákům větřícím velké prachy.
Testování prototypů probíhalo i v těch nejdrsnějších podmínkách na české polární základně v Antarktidě
Když zasvítí zelená
Mezitím samozřejmě pokračoval vývoj, ani ne tak turbíny samotné, jako navazujících komponentů. Když si vzpomenu na ty účty za nejrůznější střídače, měniče, hnětače a násobiče, tak na mě ještě teďka jdou mrákoty. Ale dokázali jsme to poplatit, i když to znamenalo jít až na krev. Kromě příspěvku několika osvícených investorů padla za vlast mimo jiné i nějaká ta chalupa, jeden dva kvartýry a dokonce i pár historických cadillaků. Vzal to čert, zvládli jsme to. A pak přišel covid. Při pohledu na zrušené veletrhy a odřeknutá osobní jednání všude po světě už jsme to málem vzdali. Jenže potom nastal konečně zvrat. Zelenej.
Tenhle krasavec musel taky z baráku. Naštěstí je v dobrých rukou a časem si ho jeho truchlící majitel určitě odkoupí zpátky.
Gréto, děkujem!
A jsme v současnosti. Ať už si o grýndýlovém šílenství, které zachvátilo Evropu a částečně i Severní Ameriku, myslíte cokoliv, jedno je jisté. Cena elektrické energie radikálně stoupla a dolů už jen tak nepůjde. A s její dostupností to bude horší a horší, obzvláště v zimě. Klasické zdroje se odstavují, přenosové sítě přestávají stíhat a stále víc a víc lidí (a potenciálních zákazníků) si uvědomuje, že jediná energie, na kterou se můžou opravdu spolehnout, je jejich vlastní. Ta, kterou si vyrobí sami. A to je ta pravá chvíle na uplatnění našeho neoficiálního firemního hesla. „My máme turbíny – vy máte problém.“ Mimochodem, jen počkejte, co se bude dít, až někde v Evropě nastane pořádnej blackout...
Taková apokalypsa doufejme nenastane, ale že s elektřinou bude v Evropě problém, to všichni víme.
Předstartovní inventura
Takže si to shrňme. Držíme v ruce unikátní, patentované, certifikované a v testovacím provozu odzkoušené řešení malé větrné elektrárny, která i v českých větrných podmínkách (horší v Evropě těžko najdete) dokáže svým výkonem vykrýt hluchá místa výkonových křivek fotovoltaických elektráren (období podzim až jaro, noční hodiny) při návratnosti investice kolem 8 let. Ta věc je malá, lehká, nehlučná, nezabíjí ptáky a nehyzdí krajinu. Je to samozřejmě zelené, eko, bio, takže jen tak mimochodem máte ve fabrice pořešený ESG reporting, a dotace? Samozřejmě, budou, vždyť je to OZE přece! Takže se není čemu divit, že v tuhle chvíli máme v šufleti desítky předběžných objednávek, spouštíme výrobu první velké série, dobudováváme u spřáteleného farmáře firemní showroom a od léta do vás začneme sypat fotky, videa a naměřená data z referenčních instalací ve fabrikách, logistických centrech a sem tam i na nějakém rodinném domě.
Momentka z budování firemního showroomu - energetický kontejner s právě vztyčenou turbínou. Další turbíny na stožárech budou následovat, jen co vyzraje beton.
Bude to jízda…
Máme před sebou spoustu práce, to je jasné. Bude to ještě pěknej mazec, ale to už dáme. Spolu s vámi. Příběh o tom, jak parta českých vidláků změnila (aspoň trošku) světovou energetiku, zdaleka nekončí, ba právě naopak. Právě začíná! A vy můžete být u toho…